Po bitvě je každý generál aneb „měla jsem to udělat / říct jinak“

Na seminářích i v rámci konzultací mi lidé říkají: „Ach jo. Já to všechno vím. Přesně vím, co jsem měla udělat / říct jinak … Ale prostě v tu chvíli se neovládnu nebo si na to nevzpomenu.n A dojde mi to vždycky až potom.“ .. A mají za to na sebe vztek.

A já vám chci říct – je to úplně normální! Je to proces! To, že si zpětně uvědomíte, že jste mohli něco udělat jinak, je součást procesu. Je to fáze učení! Protože jisto-jistě taky někdy existovala fáze „nevím o tom, že dělám něco blbě“ … a to, že to teď dokážete vidět (byť zpětně), je přeci v porovnání s tou první fází docela pokrok! Takže nepropadejte panice! Je to opravdu normální.

Nejdřív vůbec nevíme, že něco děláme blbě. Pak už to víme, protože na sobě pracujeme, čteme inspirativní knížky a sjíždíme inspirativní videa. Prostě se rozvíjíme. No a to je ten moment, kdy taky TEORETICKY začínáme chápat, že bychom možná mohly v dané situaci nebo vztahu udělat něco jinak.

Jenže síla toho původního zvyku (způsobu chování / myšlení) je pořád velmi silná a my si většinou až zpětně uvědomíme, že jsme to mohly udělat / říct jinak. A takhle opožděně si to uvědomíme třeba 10x. A pak po 11. si na to najednou vzpomeneme v té situaci a POPRVÉ se zkusíme zachovat jinak. Super. Ale pak se zase třeba 7 x zachováme „blbě“ .. a pak po 8. mi na to zase vzpomeneme. Že to můžeme zkusit jinak. A takhle to zkoušíme. Někdy to vyjde, někdy to nevyjde. A to je ta fáze „ach jo, zase jsem to nezvládla. Zase jsme si na to nevzpomněla.“ ..

Jenže my máme tendenci víc vidět to, kdy se nám to nepodaří než to, že se nám to OBČAS podaří. A že se z toho OBČAS možná stalo i VĚTŠINOU. A takhle se z toho postupně stane i nově naučený způsob, jak se chováme nebo reagujeme v té dané situaci. A my často přehlížíme, že v některých situacích, už to fakt zvládáme. A zase spíš míříme svojí pozorností tam, kde to ještě nezvládáme na 100%.

Takže – mějte / mějme se sebou trpělivost. A za 1) přijměte jako fakt, že tohle – než se dostaneme do fáze „mám to zmáklý“, kdy nás to nestojí žádné velké úsilí a je to pro nás přirozené chování, tak to prostě nějakou dobu trvá. A za 2) nezapomínejme se dívat na to, kde se nám to už daří a mějme se sebou trpělivost ..