S Katkou Duškovou, koučkou a kariérní poradkyní, jsme si povídaly o tom, co je dobré promyslet ještě předtím, než se vrátíme po rodičovské do práce. Zastavily jsme se také u toho, jak využít čas na mateřské k tomu, abychom ochutnaly jiné možnosti práce pro sebe a našly tak tu, která se pro nás stane zdrojem energie a ne zdrojem vyčerpání.
Jestliže nás něco brzdí v tom, abychom dělaly něco, co nám dělá radost, abychom byly praštěné a radostné, abychom o sobě daly víc vědět, abychom začaly říkat nahlas svoje přání, potřeby a cokoli dalšího, co máme na srdci, tak je to strach spojený s tím, co si o mě budou myslet.
Existuje jeden rychlý způsob, jak se vyrovnat s náročnou situací, která nám je nepříjemná. Ten způsob spočívá v tom, že z toho, co se stalo, OBVINÍME někoho nebo něco jiného. Je to prostě rychlý únikový mechanismus naší hlavy. Chce mít klid. Chce mít vyřešeno. Potřebuje se rychle zbavit nepříjemného pocitu. A já vás zvu .. vzpomeňte si na to,...
Cože?! Že si jako dobrovolně bráním mít více spokojenosti v životě? Zní to uhozeně, ale je to tak. Pojďme se podívat na šest častých nastavení, kterými se nevědomě bráníme a nepouštíme si díky nim více spokojenosti do života.
Možná máš někdy naprosto jasnou představu o tom, jak byses měla zachovat. Že bys měla zachovat chladnou hlavu. Nebrat si to osobně. Nehádat se. Ovládat svoje emoce. Hmmm. Proč to někdy nejde? Na to se v tomto videu podíváme.
On mi to snad dělá naschvál! Copak nevidí, že se mi to teď vůbec nehodí?Copak nevidí, že by mi bodlo, kdyby mi pomohl?Copak je tak těžký pochopit, že se to nádobí neuklidí samo?! Jsem přesvědčená o tom, že ve většině případů nám to druzí opravdu nedělají naschvál. Jde o to, že danou věc vnímají ze SVÉHO pohledu....
Na seminářích i v rámci konzultací mi lidé říkají: „Ach jo. Já to všechno vím. Přesně vím, co jsem měla udělat / říct jinak … Ale prostě v tu chvíli se neovládnu nebo si na to nevzpomenu.n A dojde mi to vždycky až potom.“ .. A mají za to na sebe vztek. A já vám chci říct – je to úplně normální!...
Co když ve skutečnosti nic z toho, co máš pocit, že „musíš“, tak nemusíš? Co když prostě jen můžeš? Jak obrovský rozdíl tohle uvědomění dělá! Vnímáš to? Nemusím uklízet ty hračky. Ale můžu …Nemusím jet na návštěvu. Ale můžu …Nemusím být s dětmi doma. Ale můžu …Nemusím se přizpůsobit. Ale můžu … Kdykoli máš pocit, že něco musíš,...
Období vzdoru? Strach o děti? Sourozenecké hádky? Fyzická a psychická únava? Poslechněte si svěží rozhovor o tom, jak nás mohou „Bachovky“ jemně podpořit v náročnějších momentech mateřství.
Rozhovor o vnitřním dítěti, které máme všechny v sobě a které právě v období mateřství a raného rodičovství může sehrát docela zásadní roli v našem prožívání.
