Připadáte si na všechno sama. Večer padáte na pusu, ale přesto vám nějak nejde si říct o pomoc. Možná tuším, kde je zakopaný pes.
Pokračujte videem nebo článkem pod videem.
Nevím, jak to máte vy, ale když po něčem toužím, nebo něco chci, jednoznačně mi funguje jedna věc:
Snáze dosahuji vytyčeného cíle, když ZNÁM SVÉ PROČ a když je toto PROČ pro mě zároveň dostatečně silnou touhou a motivací uvést věci do pohybu. Například – překonat sama sebe a říci si o pomoc.
Znáte své proč i vy, když si říkáte o pomoc? Co získáte tím, že vám někdo s něčím pomůže? Fyzickou úlevu? Prostor si odpočinout? Čas na své záliby? Čas pro rodinu? Možnost dělat chvíli něco jiného, než se starat o rodinu nebo domácnost? Příležitost strávit čas jen sama se sebou? Prostor dobít si baterky? Čas vydechnout?
Pro mě jsou všechny výše uvedené důvody ohromně silným PROČ.
Ale neměla jsem to tak vždycky. Taky se mi honily hlavou takové ty mršky myšlenky, které mi házely mnoho důvodů, proč si o pomoc neříct:
„Jsi neschopná, když nestíháš a nezvládáš.“
„To je blbý, sám toho mám moc.“
„Jsi sobecká, když chceš pomoc.“
„Tvůj čas není tak důležitý.“
„Nejsi ještě tak vyčerpaná, abys potřebovala pomoc. To vydržíš.“
„Neděláš toho tolik, abysis odpočinek zasloužila.“
„Budeš muset pomoc kompenzovat někde jinde / někdy jindy.“
Nezasloužím si. Nedovolím si. Je mi to blbý. Nemůžu.
Vnímání vlastní hodnoty. To je oč tu běží.
Trvalo nějaký čas, než jsem si to uvědomila.
Zasloužím si. Dovolím si. Není mi to blbý. Můžu.
Ruku v ruce s tím šlo uvědomění, že abych byla v životě šťastná a spokojená, potřebuji získat nějaký čas pro sebe. A o ten si musím říct.
Takže co je tím zázračným receptem na říkání si o pomoc?
Ať vám tento tip poslouží! A jestli cítíte, že téma vlastní sebehodnoty je u vás tzv. never-ending-story, nahlédněte do obsahu on-line programu Mama Restart. Mohla byste v něm najít ty chybějící střípky sama sebe 😉