Nikdo jiný ten příběh nezná, jen TY

Všechno má přesně takový význam, jaký tomu dáme. A na tom je vlastně postavený celý náš život. Na tom, jak se rozhodneme reagovat na všechno, co se nám v životě děje. Je to hodně zásadní a mnoho z nás tuto odpovědnost odmítá. A je to škoda. Protože naučit se vidět všechno z té lepší stránky, je mnohem příjemnější.

A ano, opravdu se to dá naučit.

Vždycky se na situace můžeme dívat ze dvou úhlů pohledu:

Pro oba úhly pohledu si vždycky najdeme dostatek důkazů a podnětů. Ale co je důležité – nejde ani tak o to, co je vlastně pravda, ale co je pro mě UŽITEČNÉ.

Příklad 1: Ráno nenastartuji auto.

😞 „Doprčic, to se může stát jenom mně! Já mám takovou smůlu!“

🙂 „Aspoň si v autobuse dočtu knížku.“

Příklad 2: Usiluji o novou práci, ale upřednostní jinou kandidátku.

😞 „Asi jsem na to neměla.“

🙂 „Čeká na mě něco lepšího.“

Příklad 3: Proč mi ještě syn nedal vědět, že dorazil do školy?!

😞 „Určitě se mu něco stalo.“

🙂 „Úplně ho vidím, jak se hned zakecal s kamarády.“

Příklad 4: Už před pár dny jsem psala kamarádce mail a zatím nereagovala.

😞 „To jí nestojím ani za řádku?“

🙂 „Má toho dost a určitě zapomněla reagovat. Připomenu se jí.“

Na jedné straně stojí FAKT (skutečnost, která se stala). Na druhé straně stojí VÝZNAM, který danému faktu přisoudím. Neboli – příběh, který si o situaci (nebo o celém svém životě) vymyslím a jak danou situaci interpretuji. Sama pro sebe a pak i pro ostatní.

Jste ve svém příběhu ta chudinka, které se nikdy nic nepodaří a dějí se jí samá příkoří nebo jste ta princezna, které se daří a pluje životem s lehkostí?

Ten příběh znáte jen vy sama. Vy si ho totiž píšete. A jestli jej nevezmete do svých rukou, stanete se hlavní postavou v příběhu někoho jiného.