Alfa a omega zachování zdravého rozumu ženy / matky

Vlastně bylo docela dost chvil, kdy jsem si říkala: „Nesnáším být máma.“ Nechápala jsem, co je tak skvělého na tom, nevyspat se několik měsíců (let) v kuse, být neustále na pochybách, jestli dělám něco správně, uspokojovat nejdříve potřeby někoho jiného než svoje. Nebudu dneska psát o tom, že jsem si to celé představovala trochu (trochu?!) jinak. Dneska vám chci připomenout jeden základní princip, který je alfou a omegou zachování zdravého rozumu ženy/matky.

Při narození dítěte se rodí také zcela nová žena – MÁMA. A to je velký třesk! Já mám dojem, že se o tom hrozně málo mluví a píše. Ale nejspíš to bude proto, že ještě žádná máma neměla čas o tom pořádně napsat 🙂

Řadím se k ženám, které mateřství rozstřelilo na tisíc kousků. První měsíce jsem byla zcela mimo sebe. Plnila jsem všechny mateřské povinnosti, mazlila svého syna. Byla jsem z něj v úžasu a naprosto jednoznačně věděla, že jsem tu pro něj a chci to tak mít. Ale uvnitř mě to řvalo:

„Haló, já jsem tady taky! To, že máš dítě, neznamená, že TY neexistuješ.“

Byl to celkem silný vnitřní konflikt a já moc nevěděla co sama se sebou. Něco mi říkalo, že bych měla být šťastná. Ale nebyla jsem …

Uvědomila jsem si, že ačkoliv jsme zodpovědné za život našich dětí a jsme tu od toho, abychom jim poskytly bezpečí, lásku a zázemí, jsme na tomhle světě zejména proto, abychom tady prožily tu svou realitu. A děti jsou pouze součástí této reality.

VY JSTE VE SVÉM ŽIVOTĚ NA PRVNÍM MÍSTĚ

To je ten základní princip, který bych vám ráda připomněla. Nejdříve se VŽDY musíte postarat sama o sebe. Až pak budete svému dítěti něco platná.

Jistě se shodneme na tom, že si přejeme předat svým dětem jen to nejlepší sama ze sebe. Takže za mě – k čemu je dítěti unavená máma? Nemocná? Bezmocná? Nešťastná? Vzteklá? Hladová? Unavená? (ok, to už jsem zmínila, ale chci to zvětšit 🙂

Každý den si pečlivě sledujeme, jestli máme dobitý mobil a úplně automaticky ho dáváme nabít, když mu dochází šťáva.

Proč to tak neděláme u sebe? Proč si průběžně také nedobíjíme baterky?

Představte si, že máte takový pěkný soudeček, ve kterém je vaše životní síla. Je plný? Nebo už skoro prázdný a je čas tam té životní síly trochu dolít? Nikdo jiný to za vás neudělá. A se snižující se hladinou životní síly přijde dříve či později něco, co vás donutí zastavit tak jako tak. Ale to už nebude dobíjecí pauza na pár hodin. Ne ne. To už bude třeba nějaká pěkně výživná chřipka, která vás odrovná na týden a déle.

Není tedy lepší si zajistit pár minut denně pro sebe než pak v panice shánět hlídání na týden v případě nemoci, která zcela jistě dříve či později zavítá, pokud jedete nadoraz?

A když mluvím o dobíjení baterek, nemusíte hned dobít plnou! Stačí si zvýšit hladinku (tu energetickou 🙂 něčím příjemným a časově nenáročným. Každému navíc vyhovuje něco jiného, co mu zvedne životní sílu. Někdo rád koukne na seriál, někdo si raději vypije kávu v tichu, někdo si jde dát na 20 minut šlofíka. Všechno je v pořádku, pokud vám to dělá dobře.

Protože jsem máma dvou malých dětí, naprosto rozumím tomu, že jsou dny, kdy škrábete o dno svého energetického soudku a nedaří se vám najít chvilku sama pro sebe. Ano, i takové dny mohou nastat, i když by měly být jen výjimečné. Pro tyto případy se s vámi ráda podělím o svou mateřskou mantru, která mi v takových dnech pomáhá.

To je věta, která se mnou v souvislosti s mateřstvím hluboce rezonuje. Zejména v obdobích, kdy mám pocit totální bezmoci. Teď už vím, že všechno přejde.

Takže pokud cítíte, že energie dochází, ale vlivem okolností nemáte možnost dobít baterky, najeďte do úsporného režimu. Vyvarujte se aktivit, které vás vyčerpávají a počkejte, až zase vyjde slunce. A ono vyjde. Vždycky 🙂